Puppet (soubory)
Puppet umožňuje na klientské straně zpracovávat konfiguraci několika způsoby.
- modifikací již existujících konfiguračních souborů
- nahrazením stávajících, či vytvořením nových konfiguračních souborů
K modifikaci existujících konfiguračních souborů lze používat typy jako je např. user, hosts, & etc.
Pro jejich nahrazení se používá typ file. Ten může pro obsah budoucího konfiguračního souboru použít vygenerovaný obsah, uložený v proměnné, nebo jej načíst ze souboru uloženého na stroji master. Šablony umožňují integrovat obsah z uloženého souboru s kódem programovacího jazyka ruby.
Použití souboru
Příkladem souboru, jehož obsah je v rámci jedné sítě stejný na všech strojích, může být soubor /etc/resolv.conf
, kterým se nastavují doménové servery (DNS). Chceme-li zajistit aby byl tento soubor k dispozici pro každý puppetizovaný stroj, stačí do nodu, kterým se sestavuje jeho manifest, umístit typ file, s parametrem source, ve kterém bude cesta k souboru, kterým agent - v případě že jeho obsah nebude shodný s obsahem lokálního souboru /etc/resolv.conf
- cíl přeplácne.
Cesta ke zdrojovému souboru může být nastavena absolutně, vůči souborovému systému stroje kde běží Master..
class basic {
file {"/etc/resolv.conf":
source => "/etc/puppet/manifests/obsah_pro_resolv.conf",
}
}
|
Aby agent neskončil chybou:
- Soubor
/etc/puppet/manifests/obsah_pro_resolv.conf
musí existovat - Jeho obsah musí být univerzálně použitelný
- Cesta k souboru musí být uvedena absolutně
- A serverová část Puppetu musí mít do místa kde je uložen přístupová práva[1]
Na rozdíl od pevných linků (hardlinky) jsou symbolické linky samostatné soubory, které obsahují pouze ukazatel na jiný soubor. Pokud má typ file použít jako zdroj symlink, pak vytvoří na straně nodu zase symlink, který bude odkazovat na stejný cíl. Ale protože nepracuje s obsahem cílového souboru, může vzniknout - na rozdíl od hardlinku - neplatný symlink! |
Použití absolutní cesty k souboru ale není praktické. Puppet proto předpokládá, že moduly, ze kterých se na stroji Master sestavuje manifest pro agenta obsahují adresář files
, ve kterém jsou soubory, které si má zkopírovat do svého systému. Máme-li tedy výchozí soubor uložen v adresáři files
, modulu basic
, můžeme nastavit cestu k tomuto souboru takto:
class basic {
file {"/etc/resolv.conf":
source => "puppet:///modules/basic/obsah_pro_resolv.conf",
}
}
|
V případě, že nechceme mít takový soubor umístěn v rámci modulu, záleží na nastavení v souboru fileserver.conf
, kde se nastavuje cesta k centrálnímu úložišti souborů a také povoluje přístup agentů k jeho obsahu.
class basic {
file {"/etc/resolv.conf":
source => "puppet:///files/obsah_pro_resolv.conf",
}
}
|
Identifikace konfiguračního souboru s využitím proměnné
Má-li se obsah souboru /etc/resolv.conf
lišit podle domény nodu, lze udržovat pro každou z nich samostatný soubor. Aby pak Puppet věděl, který má zrovna použít, lze využít proměnnou $domain
, nebo $hostname
- má-li být obsah souboru specifický pro určitý konkrétní nod.
class basic {
file {"/etc/hosts":
source => "/etc/puppet/manifests/hosts.$domain",
}
}
|
Puppet tak v případě nodu v doméně 'doma' použije soubor hosts.doma
a v případě nodu v doméně 'work' bude hledat soubor hosts.work
. Atp.
Zapsání obsahu proměnné do cílového souboru
V případě jednoduchých konfiguračních souborů lze obsah cílového souboru dynamicky sestavit do proměnné v rámci manifestu, a její obsah pak zapsat do cílového souboru prostřednictvím parametru content. Takovým souborem může být kupř. /etc/hosts
. Možnost upravovat jeho obsah na jednom místě je rozhodně výhodnější než udržovat samostatný soubor pro každý stroj zvlášť.
Načtení obsahu cílového souboru do proměnné ze souboru
V případě rozsáhlejších souborů lze kombinovat použití proměnných s načtením společného obsahu do proměnné ze souboru uloženého na stroji Master prostřednictvím funkce file:
U řetězců do kterých se vkládají proměnné, jejichž obsah má být na samostatném řádku je třeba umístit konec řádku '\n' . Bez něj by byl obsah proměnných vypsán za sebou, bez odřádkování.
|
Symlinky a adresáře
Symlinky i adresáře jsou specifickým druhem souborů, proto i pro jejich správu lze využívat typ file. To zda-li je cílovým objektem adresář, symlink, nebo soubor, určuje parametr ensure. V případě adresáře, u kterého nezáleží na přístupových právech není žádný jiný parametr zapotřebí.
file {"/etc/hosts":
ensure => directory,
}
|
Ale pomocí dalších parametrů lze zajistit, aby měl takový adresář správně nastaveného vlastníka, skupinu a přístupová práva. Těmito parametry lze ošetřit správné nastavení adresářů (i souborů), tam kde by mohla případná změna v přístupových právech představovat bezpečnostní riziko.
file {"/users":
mode => 777,
owner => root,
group => users,
ensure => directory,
}
|
Symbolický link musí mít kromě příslušné hodnoty parametru ensure uveden také parametr target. Bez něj by skončil agent chybou.
file {"/cesta_k_symlinku":
target => "../cilovy_soubor",
ensure => link,
}
|
Rekurzivní vytvoření cílového adresáře
Typ file pracuje vždy pouze s jedním objektem. Nepracuje však rekurzivně. V případě že adresář, ve kterém má být objekt vytvořen neexistuje, skončí agent chybou.
Pokud je ovšem zdrojovým souborem adresář, pak ho překopíruje včetně obsahu tak jak je. |
- ↑ U modulů lze parametr source používat s adresou
puppet:///modules/nazev_modulu/soubor_s_obsahem
. Master pak hledá soubor v adresářifiles
, který je součástí modulu.