gitolite
Gitolite je administrační systém pro správu git repozitářů založený na gitu
Administrace
Administrace systému gitolite se provádí prostřednictvím git repozitáře s názvem gitolite-admin Ten obsahuje dva podadresáře:
- keydir - adresář pro veřejné ssh klíče uživatelů
- conf - adresář pro konfigurační soubory
Hlavním konfiguračním souborem je soubor gitolite-admin/conf/gitolite.conf
- zakládání nových repozitářů
- přidávání uživatelů
- správa přístupu do repozitářů
Práva k dílčí administraci repozitářů (resp. skupinám repozitářů) lze delegovat pověřeným uživatelům
Správce
Uživatelé
Uživatelé se do systému přidávají tak, že se do adresáře keydir nakopíruje veřejný ssh klíč uživatele, uložený do souboru s příponou ".pub"
Název souboru podléhá následující konvenci:
uzivatel.pub uzivatel@domain.cz.pub uzivatel@domain.cz@desktop.pub
Jak si můžete povšimnout, uživatel může být identifikován nejenom přes pouhé uživatelské jméno, ale mailovou adresou. Je to proto, aby se usnadnila orientace v uživatelských jménech. Třetí varianta je určena pro případ, že jeden uživatel hodlá používat více veřejných klíčů. Např. pokud přistupuje z různých lokací pro každou z nich má vygenerovaný jiný veřejný klíč.
Gitolite používá několik systémově definovaných uživatelů:
|
Repozitáře
Přidání a správa uživatelských přístupů do repozitářů se provádí tak, že se do konfiguračního souboru napíše napíše na řádek začínající kódem "repo" název adresáře a pod něj se přidá odsazený seznam s nastavením přístupových práv uživatelům
@skupina_uzivatelu = user1 user2 user3
repo nejaky_repozitar
RW+ = delegovany_spravce
RW = skupina_uzivatelu
R = @all
|
Práva
- R
- Uživatel může repozitář pouze stáhnout
- RW
- Uživatel může repozitář stáhnout a může pushovat (uploadovat) nové verze
- RW+
- Jako RW, ale navíc může uživatel provádět tzv. non-fast forward push, tj. může modifikovat již exisující commity
Tato práva se dají aplikovat ne jen na celý repozitář, ale i na jeho jednotlivé větve a soubory/podadresáře.
Skupiny
Uživatele i repozitáře lze v konfiguraci seskupovat do skupin. Se skupinami se pak pracuje obdobným způsobem, jako by šlo o jeden repozitář, resp. jednoho uživatele.
Definice skupiny se provádí přidáním zavináče před jméno skupiny a přiřazením názvů repozitářů či jmen uživatelů, které má zastupovat
@skupina_uzivatelu = user1 user2 user3
|
Seskupovat lze pouze repozitáře nebo uživatele, nikoliv skupiny! |
Delegovaná správa repozitářů
Delegování administrace - předání administrace k vybranému repozitáři či skupině repozitářů, se provádí tak že se všem uživatelům, na která mají být práva delegována nastaví k adresáři gitolite-admin
právo RW.
A následně se jim "přidělí" práva k souborům do nichž budou zapisovat nastavení práv k repozitářům delegované skupiny. Tyto soubory, ani podadresář se netvoří automaticky, ale musí si je delegovaní uživatelé zakládat sami, po naklonování repozitáře gitolite-admin.
Publikování git repozitáře přes www rozhraní
Aby byl repozitář vypublikován přes www rozhraní, musí být splněny následující podmínky:
- K repozitáři (nebo skupině repozitářů) musí mít právo čtení (R) uživatel gitweb
- Repozitář musí mít nastaven komentář (bez toho nedojde k jeho začlenění do souboru projects.list)
Právo pro uživatele gitweb lze nastavit i hromadně přes skupinu, ovšem komentář musí mít každý repozitář svůj vlastní |
Instalace a základní konfigurace
Následující postup instalace a konfigurace gitolite je založen na distribučním balíku pro Debian ( aktuálně verze 1.5.3 ). V zásadě by však měl být použitelný na jakékoliv jiné linuxové distribuci.
Na počátku byla instalace potřebných balíků přes balíčkovací systém APT...
stroj:~# apt-get install gitolite libapache2-mod-perl2 gitweb
Vytvoření instance gitolite
Defakto každý uživatel s účtem na serveru a povoleným ssh přístupem založit vlastní instanci gitolite, ve které si pak bude moct tvořit a administrovat své vlastní git repozitáře.
A nyní již k věci.
První den tedy Bůh stvořil uživatele. Dejme tomu, že mu dal jméno gitadmin. A protože věděl že pátý den bude oživovat webový přístup přes gitweb, přidal tohoto uživatele rovnou do skupiny www-data, tj. skupiny uživatele, pod kterým obvykle běží webový server Apache2. Pak šel chytat lelky protože do pátku je času dost.
stroj:~# adduser gitadmin
stroj:~# adduser www-data gitadmin
Druhý den uživatel gitadmin do svého účtu na stroj nakopíroval svůj veřejný ssh klíč (po vygenerování přes ssh-keygen
bývá obvykle uložený v souboru ~/.ssh/id_rsa.pub
), aby jej mohl následující den použít pro vytvoření vlastní instance gitolite.
Soubor s klíčem uložil do souboru s názvem ~/gitadmin.pub
. V zásadě bylo úplně lhostejné kam a pod jakým názvem tento klíč nakopíruje. Podstatná informace je, že jeho název musel odpovídat budoucímu "username", pod kterým měl být klíč identifikován v pravidlech konfiguračního souboru gitolite.conf
.
Třetí den čekala uživatele gitadmin hromada práce se správným nastavením gitolite a souborů nezbytných pro budoucí publikování adresářů přes www rozhraní...
Založení instance gitolite
Pro založení vlastní instance gitolite, spustil uživatel gitadmin ve svém domovském adresáři skript gl-setup
. Jako parametr mu předal svůj veřejný klíč, který nakopíroval během předchozího dne.
gitadmin@stroj:~$ gl-setup ./gitadmin.pub
|
Skript gl-setup
pak založil nezbytné soubory a adresáře:
- adresář
~/repositories
pro repozitáře... - v něm základní administrátorský repozitář
~/repositories/gitolite-admin.git
- demonstrační repozitář
~/repositories/testing.git
- soubor
~/projects.list
pro jména repozitářů co jednou budou předhozeny plénu přes web - skrytý adresář
~/.gitolite
( což není nic jiného než lehce přiohnutý, dobře známý adresář.git
) - a konfigurační soubor
~/.gitolite.rc
pro jména repozitářů které bude gitweb házet přes web do pléna. Zatím je však prázdný.
Základní konfigurační nastavení
Skript gl-setup
ale není vševědoucí jako Bůh, proto musel čtvrtý den uživatel gitadmin připravit adresáře a upravit konfigurační soubory, tak aby byly připraveny na okamžik kdy bude vzkříšen gitweb
Ve svém domovském adresáři...
- Založil adresář
~/perl
. Do něj symlinkem prolinkoval soubor/usr/lib/cgi-bin/gitweb.cgi
pod jménemgit
- K sobě zkopíroval konfigurační soubor
/etc/gitweb.conf
, aby jej mohl upravit. - Souboru
~/projects.list
změnil práva na 660 (aby z něj mohl číst také uživatel www-data) - A provedl úpravy těchto konfiguračních souborů...
Ve zkopírovaném souboru ~/gitweb.conf
nahradil obsah proměnných..
$projectroot
- absolutní cestou ke svým repozitářům (/home/gitadmin/repositories
).$projects_list
- absolutní cestou k souboru/home/gitadmin/projects.list
Ve skrytém souboru ~/.gitolite.rc
...
- zakomentoval řádek na kterém se proměnné
$REPO_UMASK
přiřazuje hodnota 0077 - a odkomentoval řádek následující, na kterém se proměnné
$REPO_UMASK
přiřazuje hodnota 0027
A odevzdal se do rukou božích..
Konfigurace webového rozhraní
Pátý den Bůh zvednul kosti z lenošky, a protože gitadmin byl konečně s přípravami hotov, jal se křísit gitweb.
Gitolite je pouze administrační systém, proto je pro publikaci vybraných repozitářů přes www rozhraní je třeba využít služeb webového serveru Apache2. Ten pro generování stránek publikovaných repozitářů volá perlovský skript gitweb.
Protože webový server Apache2 tvoří řada instalačních balíků s nejrůznějšími moduly, je nejjednodušším způsobem jeho instalace přes distribuční balíkovací systém APT, jak již bylo uvedeno výše |
gitweb přes libapache2-mod-perl2
Ve výchozím nastavení se spouští gitweb jako CGI skript. To by sebou mohlo nést určitá rizika a také to může více zatěžovat server. Proto je lepší změnit výchozí konfiguraci Apache2 tak aby se skript spouštěl přes perlovský modul perl. a modul cgid pro jistotu z konfigurace vyhodit.
Před úpravami..
- Konfigurační soubor
/etc/gitweb.conf
- Konfigurační soubor
/etc/apache2/conf.d/gitweb
:
Alias /gitweb /usr/share/gitweb
<Directory /usr/share/gitweb>
Options FollowSymLinks +ExecCGI
AddHandler cgi-script .cgi
</Directory>
|
- Styly a ikony v adresáři
/usr/share/gitweb
- Skript v adresáři
/usr/lib/cgi-bin/gitweb.cgi
Co stvořil Bůh...
- Původní konfigurační soubor
/etc/gitweb.conf
nechal tam kde byl, protože v konfiguraci stejně přenastavil proměnnou GITWEB_CONFIG tak, aby vedla ke konfiguračnímu souboru uživatele gitadmin. - Ovšem obsah konfiguračního soubor
/etc/apache2/conf.d/gitweb
změnil zásadně:
ScriptAlias /pub /home/gitadmin/perl
<Location /pub>
SetEnv GITWEB_CONFIG /home/gitadmin/gitweb.conf
SetHandler perl-script
PerlResponseHandler ModPerl::Registry
Options +ExecCGI
PerlSendHeader On
Order allow,deny
Allow from all
</Location>
|
- Také vytvořil adresář
/var/www/gitweb
a do něj z adresáře/usr/share/gitweb
prosymlinkoval styl a ikony, protože věděl že tam je bude nejspíš gitolite hledat, pokud k nim gitadmin ve svém konfiguračním souboru nezmění cestu. - Přes
a2dismod
pak deaktivoval modul cgid. Při tom zkontroloval zda je zaveden modul perl. ( Pokud by nebyl, tak by jej musel přesa2enmod
zavést ) - Vše završil restartováním Apache2
Protože v konfiguračním souboru pro Apache2 rozhodnul, že instance uživatele gitadmin bude schována za alias /pub
, je adresa webového rozhraní pro veřejně publikované repozitáře uživatele gitadmin
http://stroj/pub/git
Tímto Bůh zakončil svůj pracovní týden a vykopnul uživatele gitadmin z ráje, ať se již nadále sám moří s administrací repozitářů, když po ní tolik toužil, nespokojen s pouhým delegováním práv.
Postinstalační postup na klientské straně
Ze rozběhaného serveru..
- nejprve gitadmin naklonoval svou administrační repozitory
gitolite-admin
na klientskou stanici.. - ..kde v souboru
conf/gitolite.conf
provedl potřebné úpravy pro založení a publikování nových repozitářů. - Nakopíroval do adresáře
keydir/
veřejné ssh klíče dalším uživatelům (viz Administrace). - A po provedení všech potřebných úprav, přidal přes add tyto nové klíče do administračního repozitáře, uložil příkazem commit změny do lokální repozitory a pak přes push odeslal změny na server.
Tam gitolite provedl automaticky odpovídající změny - vytvořil repozitáře, uložil klíče, upravil příslušné soubory, etc.
user@stroj:~$ git clone gitadmin@git:gitolite-admin
...
user@stroj:~$ cd gitolite-admin
user@stroj:~$ git add .
user@stroj:~$ git commit -a
user@stroj:~$ git push
|
Založení dalších instancí gitolite
Postup je v zásadě stejný. Pouze se zopakuje pro jiného uživatele. Konfiguraci pro Apache2 lze přidat do stejného souboru, ale koncepčně lepší je pro každou instanci vytvořit samostatný konfigurační soubor.
Vytvoření samostatných instancí má smysl tehdy, pokud se uživatelé nechtějí spokojit pouze s delegováním práv, ale chtějí si také sami zakládat nové repozitáře a přidávat nové uživatele.
Přístup přes git server
Git démon není na našem serveru nainstalován.
Přístup na git repozitáře
Aby mohl uživatel provést první commit do nově založeného git repozitáře musí mít na serveru naimportován přes gitolite svůj veřejný klíč! |
První commit projektu na server
- Na serveru musí být založen repozitář projektu
- Tento zatím prázdný repozitář se naklonuje na lokální stroj
- Do prázdného adresáře projektu se nakopírují soubory, které mají být jeho součástí
- Provede se první lokální commit
- a následně se příkazem
push --all
odešlou na server.
Ukázka naklonování repozitáře accesscontrol.git ze stroje http://git.felk.cvut.cz
user@stroj:~$ git clone git@git.felk.cvut.cz:accesscontrol
user@stroj:~$ ls
accesscontrol
user@stroj:~$ cd accesscontrol/
user@stroj:~/accesscontrol$
user@stroj:~/accesscontrol$ git push --all
|