Diz 72 cz
Validace a verifikace adaptivního řízení pomocí lineárních maticových nerovností
Autor: Daniel Wagner
Validace a verifikace zákonů řízení zůstává na poli leteckého a kosmického průmyslu nadále kritickým a nákladným procesem. Nejmodernější postupy se při identifikaci nejhorších scénářů a existence riskantních trajektorií v rámci modelu spoléhají na lineární analýzy a Monte-Carlo metody. Tyto metody lze použít pouze pro modely letounů s lineární zpětnou vazbou. V praxi je však dynamika letounu jen zřídkakdy lineární. Důvodem jsou základní aerodynamické nelinearity a saturace akčních členů. V tomto smyslu představuje adaptivní řízení slibnou metodu, jelikož již z principu vylučuje vnější vlivy a zmírňuje nedostatky v rámci přesností modelu. Větší komplexita však znemožňuje numerické ověření pomocí tradičních metod. Jsou vyžadovány nové a moderní nástroje. Tato práce využívá okupační míry a relaxace LMI (nazývané momentové součty čtverců nebo Lasserrova hierarchie) na nelineárních modelech letounů s nelineární zpětnou vazbou a částečnými omezeními. Tento rámec lze ve spojení s Ljapunovovou analýzou použít k zavedení záruk stability a kvality řízení. Tato práce poskytuje komunitě zabývající se řízením letounů výkonnou sadu nástrojů, které mohou zvyšovat jistotu při používání nelineárního řízení a redukovat tak počet obětí a situace ztráty kontroly nad řízením.