TurtleBot
TurtleBot, je robotické zařízení, používané při výuce na Katedře kybernetiky. Jeho "mozkem" je Intel NUC, který sice může komunikovat přes ethernet, ale primárně komunikuje přes Wi-Fi.
Zařízení se dodává s předinstalovaným Ubuntu, ale v rámci sjednocení vývojového prostředí je potřeba na něm rozběhat stejnou diskless instalaci, jako v laboratořích.
Jelikož klasické PXE funguje pouze v rámci na ethernetu, jsou TurtleBoty vytvořené podobným způsobem, je virtuální stroje typu Half-Diskless. Rozdíl je pouze v tom, že se při spouštění nepoužívá virtuální disk publikovaný přes NFS, nýbrž lokální NVME disk.
Co to obnáší?
Příprava na diskless
Parametry NUC7i7DNKE Intel(R) Client Systems verze J85069-205
- 8 jader CPU Intel(R) Core(TM) i7-8650U CPU @ 1.90GHz
- 8 GB RAM (1x 8GB modul Kingston + volný slot)
- Ethernet Connection I219-LM
- 01:00.0 Network controller: Intel Corporation Wireless 8265 / 8275 (rev 78)
~# lsmod | grep iw iwlwifi 151552 0 cfg80211 598016 1 iwlwifi
~# cat /proc/partitions major minor #blocks name 259 0 234431064 nvme0n1 259 1 524288 nvme0n1p1 EFI flags boot, esp (zachovat) 259 2 225643520 nvme0n1p2 ext4 Ubuntu (zmenšit) orig 220355, nově 200000 259 3 8261632 nvme0n1p3 linux-swap (posunout)
NUC pro TurtleBoty je dodáván s předinstalovaným Ubuntu, proto bylo nutné:
- zmenšit diskový odddíl
/dev/nvme0np2
na kterém je souborový systém ext4 s Ubuntu - posunout diskový odddíl
/dev/nvme0np3
na kterém je swap (ten bude využívat i disklessový OS) - vytvořit nový diskový odddíl
/dev/nvme0np4
Tento nově vytvořený diskový oddíl /dev/nvme0np4
byl naformátován na souborový systém Btrfs, aby bylo možné subvolume pro systém nainstalovaný přes debootstrap snapshotovat.
Instalace
Formátování fs, vytvoření subvolume,…
/mnt# debootstrap --verbose --include=firmware-iwlwifi,isc-dhcp-common,openssh-server,wpasupplicant,nfs-common --variant=minbase --components main,contrib,non-free --arch=amd64 unstable ./
…snapshot, bind {/dev,/proc,/sys}, chroot
Editace grub.cfg
Pro zavádění jádra disklessového systému se využívá zavaděč předinstalovaného Ubuntu. K tomu byla nutná následující úprava souboru /mnt/grub/grub.cfg
:
...
Automatizace procesu distribuce na ostatní TurtleBoty
Aby vše fungovalo jak má, musí mít všechny TurtleBoty stejnou výchozí konfiguraci, upravený soubor grub.cfg
na předinstalovaném Ubuntu a vytvořený diskový oddíl /dev/nvme0np4
, s nainstalovaným ramdiskem s podporou wi-fi a jádrem.
Export NFS adresáře
Na NFS serveru byl vytvořen nový Btrfs subvolume s názvem bullseye
, který byl vyexportován přes NFS s následujícími parametry:
/srv/diskless/version/bullseye (rw,fsid=11,nohide,async,subtree_check,no_root_squash)
Výsledek uvedeného nastavení po exportu:
(rw,async,wdelay,nohide,no_root_squash,fsid=11,sec=sys,rw,secure,no_root_squash,no_all_squash)
Úprava instalace disklessu
Po spuštění lokálního systému:
- Nahození aplikace wpa_supplicant
- Získání adresy přes aplikaci dhclient
- Mount NFS adresáře budoucího disklessu
Přejmenování
# hostnamectl set-hostname bullseye
Vytvoření ramdisku s podporou Wi-Fi
Při vytvoření ramdisku s podporou Wi-Fi jsem postupoval podle webové stránky Marka Fargase. Bohužel se ukázalo, že uvedený postup pro připojení přes WPA2 nestačí.
Aby fungovalo ověřování přes WPA2, musí mít wpa_supplicant k dispozici další dva jaderné moduly: ccm a ctr[1]. Bez nich funguje pouze anonymní připojení. |
busybox
Soubor /etc/initramfs-tools/hooks/enable-wireless
, je spustitelný skript, který spustí příkaz update-initramfs -u
při sestavení ramdisku. Skript se postará o nakopírování potřebných modulů, utilit, knihoven a konfiguračních souborů pro nahození wi-fi, tak aby byly splněny všechny potřebné závislosti.
#!/bin/sh set -e PREREQ="" prereqs(){ echo "${PREREQ}" } case "${1}" in prereqs) prereqs exit 0 ;; esac . /usr/share/initramfs-tools/hook-functions manual_add_modules cfg80211 mac80211 iwlwifi iwlmvm ccm ctr copy_exec /bin/ip copy_exec /sbin/wpa_supplicant copy_exec /sbin/wpa_cli copy_exec /sbin/dhclient copy_exec /sbin/dhclient-script copy_file config /etc/initramfs-tools/wpa_supplicant.conf /etc/wpa_supplicant.conf
V tomto ukázkovém skriptu je uvedena pouze je minimální sada nástrojů potřebná k rozběhání připojení přes wifi na turtlebotu. Na většinu ostatních věcí stačí příkazy, které jsou součástí busyboxu. V souvislosti s připojením se ale mohou vyskytnout různé problémy, proto není od věci si do ramdisku přidat i užitečné nástroje, které umožní testování kvality síťového připojení či testování blokového zařízení:
Utilita | Inst. balík | Použití | Kolik přidá na objemu ramdisku |
---|---|---|---|
ip | iproute2 |
Příkaz ip, se kterým pracuje busybox má omezené konfigurační možnosti, proto se k nastavení sítě v našem případě používá plnotučný nástroj ip | |
iwconfig | wireless-tools |
Příkaz iwconfig je užitečný v pokud si nejste jisti zda wpa_supplicant navázal spojení. S jeho pomocí totiž můžete zjistit aktuální nastavení vašeho zařízení, nebo zda-li došlo k připojení. Pokud si přidáte i nástroj iwlist, který je ve stejném instalačním balíku, tak si můžete vypsat i parametry sítí, které vaše wifi "vidí". | |
dhclient | isc-dhcp-client |
Standardně se pro nastavení sítě v ramdisku používá tzv. mikro klient udhcp. Ovšem v našem případě získanou adresu nebyl schopen nastavit, proto je lepší použít "plnotučného" DHCP klienta. | |
ping | iputils-ping |
Nástroj ping vám umožní rychle zjistit zda-li stroj na druhé straně sítě žije. V nouzi místo něj můžete použít telnet, když po otevření portu na druhé straně odklepnete GET | |
arping | iputils-arping |
- | |
tracepath | iputils-tracepath |
- | |
termshark | termshark |
Je GUI rozhraní pro tshark, což terminálová verze utility wireshark, která vám umožní zachytávat síťové pakety na vaší wi-fi. Je to jediné místo, kde můžete zjistit co běhá vzduchem mezi AP a vaším klientem, protože komunikace mezi nimi je jinak šifrovaná. | |
nc | iputils-ping |
- | |
tcpdump | tcpdump |
||
netstat | net-tools |
Umožňuje zjistit jaké jsou aktuálně otevřené porty. |
Obsah souboru /etc/initramfs-tools/wpa_supplicant.conf
network={ ssid="jmenowifi" #psk="heslowifi" psk=989c6426c04864f7f386d12ca3bb776131d5eece0860c6c84f1ce2e1d3bac5ec }
K vygenerování obsahu tohoto souboru můžete použít utilitu wpa_passphrase, která je součástí instalačního balíku wpasupplicant . Řetězec 'psk' se vygeneruje kombinací 'ssid' a plain hesla 'psk'.
|
Sledování provozu na Wi-Fi síti
Jak se jmenuje wifi zařízení a případně jakou má adresu lze zjistit přes ip
~# ip addr show
Síla signálu
Jaký je stav signálu na Wi-Fi zjistíme ze souboru /proc/net/wireless
. Následující příkaz vypisuje jeho obsah ve vteřinovém intervalu
~$ watch -n 1 cat /proc/net/wireless
Pokud nás z toho zajímá pouze síla signálu, můžeme použít tohle:
~$ watch -n 1 "awk 'NR==3 {print \"WiFi Signal Strength= \" \$3 \"00 %\"}' /proc/net/wireless"
Probíhá vůbec síťová komunikace?
Pro rychlé zjištění jestli na zařízení wlp1s0
nějaká komunikace vůbec probíhá, stačí tcpdump. Pokud nás zajímá jen konkrétní adresa, kupř. to co vrací DHCP server, můžeme si vyfiltrovat pouze pakety s jeho adresou:
~# tcpdump -i wlp1s0 -s 0 host 192.168.210.5
- adresa - IPv4 resp. IPv6 adresa
- maska - maska
- rozsah -
- dst net adresa
- src net adresa
- net adresa
- net adresa mask maska
- net adresa/rozsah
- https://serverfault.com/questions/354102/tcpdump-filter-on-network-and-subnet-mask filtrování výstupu z tcpdump
termshark
Pro sofistikovanější monitoring, kdy potřebujeme nahlédnout do paketů lze použít termshark. Klientská stanice je totiž jediným místem, na kterém se dá sledovat síťová komunikace, která probíhá přes Wi-Fi. Mezi NUCem přes AP až po kontroler, který ho spravuje ji nelze sledovat, protože je šifrovaná.
Pokud jsme na klientskou stanici připojeni přes SSH, tak je vhodné odfiltrovat vlastní komunikaci. To můžeme udělat kupř. tak, že odfiltrujeme svoji MAC sdresu:
~# termshark -i wlp1s0 -f "not ether host 9a:5d:9c:ee:11:a0"
Ale pokud nás SSH provoz nezajímá můžeme odfiltrovat rovnou veškerou komunikaci která probíhá přes port 22:
~# termshark -i wlp1s0 -f "not port 22"
Filtry se dají také řetězit:
… -f "not ip.addr == xxx.x.xx.xxx and not ip.src == xxx.x.xx.xx and not mac == xx-xx-xx-xx-xx-xx and not mac == xx-xx-xx-xx-xx-xx and not ip == xxx.x.x.x and not ip.dst == xxx.x.xx.xxx and not ip.src == xxx.x.xx.xxx"
- https://www.cyberpunk.rs/termshark-terminal-ui-for-tshark termshark
- https://github.com/gcla/termshark/blob/master/docs/UserGuide.md termshark
- https://github.com/gcla/termshark/blob/master/docs/FAQ.md tshark
Overlay nad NFS
Standardní sendwich:
NFS → TMPFS → FS
NFS → FS → TMPFS → FS
Adresáře sdílené přes NFS jsou namountované na adresáře, které jsou přes mcachefs namountované na přípojné body ze kterých se pak skládá sendvič pro overlay, který změny z disklessového systému ukládá na tmpfs, který se po restartu zahodí – tak jako u standardního disklessu
Rozdíl je v tom, že mcachefs při načítání souborů z NFS do RAM paralelně ukládá jejich kopie do kešovacích adresářů na lokálním disku. Jejich obsah se ale (na rozdíl od změn uložených z prostředí disklessu) při restartu nezahodí, takže při opětovném sestavení sendviče nemusí znovu tahat z NFS – catfs pouze zkontroluje zda-li jsou rozšířené atributy souboru stejné.
Na mcachefs jsem se dohmátl přes catfs. Obojí používá FUSE. Rozdíl jsou v tom, že:
- mcachefs napsané v C má velikost ~0,5 MB kdežto catfs které je naprogramované v rustu má 2,9 MB
- mcachefs, na rozdíl od catfs, pracuje se žurnálem a symlinky interpretuje jako symlinky – na rozdíl od catfs, který je zobrazuje v závislosti a tom nač odkazují.
- mcachefs může mít podklad připojený jako readonly – změny se vždy zapisují do cache. U catfs se readonly podklad propaguje jako readonly i do horní vrstvy
Použití mcachefs
# mount … /tmp/backend # mount -t btrfs -o subvol=cache LABEL=local /tmp/cache # mcachefs /tmp/backend /target -o cache=/tmp/cache/root,journal=/tmp/cache/journal … # systemd-nspawn -D /target … ## odpojit /target, znovu připojit a pak už to projde # systemd-nspawn -b -D /target
Spuštění systému z keše
Práce v disklessu
Pro aktualizaci podkladového systému je třeba namountovat základní system na adresář /mnt/background
jako rw (pokud je to na onom stroji možné)
Poté se spustí kontejner, ve kterém je možné upravit instalaci:
systemd-nspawn -b -D /mnt/background
Tím se pochopitelně může dostat do nesouladu lokální cache s podkladem. Opravu lze provést tak, že se porušené soubory z keše odstraní
Lokální keš je třeba namountovat na adresář /mnt/cache
jako rw a následně zkontrolovat jestli je cksum všech souborů identický s jejic verzemi které nabízí podkladová vrstva z NFS serveru (ta může být namountovaná ro).
Pokud kontrolní součet nesedí, je dobré udělat nejprve truncate na nulovou velikost a potom soubor smazat
- ↑ Trvalo téměř týden, než jsme na to díky Marku Beliškovi přišli.