Zavádění bezdiskových strojů
- PXE
- Pro zavádění bezdiskového systému je klíčové, aby jeho ethernetové zařízení podporovalo PXE (Preboot execution environment) – standard, který umožňuje zavedení operačního systému po síti. Funguje to tak, že:
- Ethernetové zařízení, které podporuje PXE, vyšle do sítě broadcastový paket
- Ten odchytí DHCP server a pokud nalezne pro MAC adresu, ze které byl paket odeslán, odpovídající konfiguraci, vrátí informace nezbytné k nakonfigurování sítě, a mezi nimi může odeslat také adresu TFTP serveru a cestu k zavaděči, který se má stáhnout.
- Zavaděč, pokud podporuje PXE, si pak stáhne přes TFTP konfigurační soubor a případně i další moduly, nezbytné pro zavedení operačního systému.
|
Pokud má zařízení k dispozici lokální blokové zařízení, na kterém je nainstalován zavaděč, nepotřebuje ethernetové zařízení s podporou PXE, ani DHCP server, protože konfiguraci sítě lze jádru předat prostřednictvím konfiguračního souboru zavaděče ještě před zavedením jádra do RAM. |
- DHCP a TFTP server
- Z DHCP serveru si klientské stanice natahují informace o nastavení sítě. TFTP server nabízí ke stažení soubory nezbytné pro bezdiskové zavedení systému. Může jít o stejný stroj, ale nemusí.
- Klientská stanice
- Stroj na kterém fyzicky zavádíme operační systém.
Zavaděč – bootloader
připojení NFS funkční síťovou konfiguraci a připojení. Dále je nutné odstavit služby, které by se při startu případně pokoušely o rekonfiguraci síťového připojení. V takovém případě by se totiž mohlo stát, že stroj zůstane viset, protože mu přestane fungovat připojení na NFS server.
Pro bezdiskové zavádění se používá PXELINUX , ale také GRUB lze používat bezdiskově. Jak už bylo zmíněno u prvního stupně zavádění, původní GRUB-legacy vyžaduje pro bezdiskové zavedení ze sítě zakompilovaný ovladač pro síťovou kartu klientské stanice. Přidání nového ovladače proto znamená pokaždé rekompilaci a reinstalaci celého GRUBu - tedy přinejmenším náhradu stávajícího souboru pro bezdiskové spuštění - pxegrub aktualizovanou verzí. Soubor pxegrub ve své podstatě tvoří zabalené oba stupně zavaděče, rozšířené o možnosti práce se sítí.
Bios klientské stanice si z TFTP serveru přes PXE síťové karty tento soubor stáhne a zavede stejným způsobem, jako by jej našel někde na disku. Pokud je k dispozici ovladač síťové karty, lze pak zavádět i distribuce bezdiskové rovnou ze sítě. Pokud ne, můžeme zavést pouze lokální systémy.
|
GRUB2 rovněž umožňuje tak, jako GRUB legacy bezdiskové zavedení systému. Také si umí přes PXE z TFTP serveru dotahovat další moduly, ale pozor! Přes TFTP nelze provést vylistování vzdáleného adresáře. Starší verze (1.97) měla ještě ke všemu problém se zavedením samotného OS. |
Projekt Syslinux ( http://syslinux.zytor.com/wiki/index.php ) vyvíjí balík malých utilit, určených pro zavádění OS z různých médií:
- SYSLINUX
- Zavádí OS ze souborového systému FAT ( typicky se používá na USB flash discích )
- PXELINUX
- Zavádí OS po síti
- ISOLINUX
- Zavádí OS z bootovatelných "El Torito" CD
- EXTLINUX
- Zavádí linux ze souborových systémů ext2/ext3
- MEMDISK
- Není zavaděčem jako takovým. Je to nástroj, který umožňuje spouštět konzervativní (legacy) operační systémy ( jako např. DOS ) z netradičních médií. Obvykle se používá v kombinaci s PXELINUX a ISOLINUX
Tyto utility jsou malé binární soubory, které se spouští podle potřeby. Jejich výhodou je, že nejsou nijak závislé na zaváděném OS a tudíž je lze bez problému používat bez ohledu na architekturu procesoru.
Projekt Syslinux má svůj ekvivalent např. v zavaděči Grub , předností jeho utilit však je, že jsou malé a svou práci dělají rychle a spolehlivě.
PXELINUX
Se obvykle používá v kombinaci s TFTP serverem pro bezdiskového zavádění ( diskless boot ) linuxových distribucí. Lze jej však ale využít také pro zavedení jiného zavaděče, v našem případě skrz něj natahujeme GRUB
Instalace
V Debianu je binární soubor pxelinux.0 součástí instalačního balíku syslinux. Stačí jej umístit někam, odkud si jej může klientská stanice stáhnout.
Konfigurace
Svoje konfigurační soubory hledá pxelinux.0 spuštěný na klientské stanici v serverovém adresáři ./pxelinux.cfg na základě MAC či IP adresy. IP adresa však není v obvykle používaném tvaru, ale v hexa.
http://frank.harvard.edu/~coldwell/diskless/